11.9.2006 22:20
Sedím tu s milenkou svojí,
černovlasou.
Trápím sám sebe,
myšlenkami na soud.
Nebe je prázdné,
chlad ho plní.
Zvedá se vítr a ...zatím jen tiše,
v dáli duní.
Hledáme otázky,
k nimž známe odpovědi.
Stále jich ubývá,
už skoro jsme zas, jako děti.
A každý pohled do krajiny,
vzbuzuje otázku.
Vážně jsme každý jiný?